Masopust není jen o průvodu masek: Jaké zvyky se s tímto svátkem pojí?

Masopust má na našem území dlouhou tradici a v moderní podobě přetrvává dodnes. Všichni si ho spojujeme hlavně s rejem masek a hodováním před postním obdobím. Kromě tradičních zabijaček probíhají v tomto období také taneční zábavy a veselky. Jak ale masopust vznikl a kdy přesně se slaví?

Výraz masopust údajně nevychází z označení pro půst, ale ze slovního spojení „opustit maso“ (z italštiny „carne“ a „levare“). Proto se do češtiny dostalo také slovo karneval. Další výklad je spojený se starořímským bohem vína Bakchusem a výrazem carrus navalis, tedy pustit se do půstu.

Dnes má masopust vlastně dva významy. Pro většinu z nás představuje celé slavnostní období od Tří králů až po začátek postní doby. Někteří lidé ale tímto slovem označují jen poslední tři dny před Popeleční středou, kdy jsou oslavy nejintenzivnější – masopustní neděli, pondělí a úterý.

Konec masopustního období se pak označuje jako ostatky, vostatky, končiny, šibřinky, fašank, voračky nebo karneval.

Počátek masopustu pravděpodobně sahá do starořímského období, kdy probíhaly oslavy spojené s příchodem kalendářního jara a zároveň s plodností. Římané přitom uctívali zmiňovaného boha vinné révy Bakchuse nebo také boha Saturna. Ten byl zase spojen s rituální očistou před příchodem jara. I v současnosti se tak můžete setkat s označením římské bakchanálie nebo saturnálie.  

Na území Čech a Moravy se první zmínky o masopustu objevily ve 13. století. Rej masek a další tradice jsou zřejmě spojené s předkřesťanskými slovanskými obřady a oblíbily si je všechny vrstvy společnosti. Žádným panovníkům ani církvi se tedy nepovedlo je zakázat. Ve vesnicích, ale i některých městech, přetrvaly až do dnešní doby.

Jistě vás zajímá i to, kdy je masopust v letošním roce a kdy končí masopust 2023. Je to snadné, stačí znát termín Velikonoc. Ty vždy následují po prvním jarním úplňku. Letos je tedy budeme slavit po 21. březnu a Velký pátek připadne na 7. dubna. Popeleční středa je pak 16. dnem před Velikonoční nedělí, jednoduchými výpočty tedy dojdeme k tomu, že masopustní neděle se letos slaví 19. února. Masopustních dnů je oficiálně pouze 40, neděle se mezi ně nepočítají.

• Tučný čtvrtek 16. února 2023
• Masopustní neděle 19. února 2023
• Masopustní úterý 21. března 2023
• Popeleční středa 22. března 2023
• první jarní úplněk 6. dubna 2023
• Velký pátek 7. dubna 2023
• Velikonoční neděle 9. dubna 2023
• Velikonoční pondělí 10. dubna 2023

Masopust je nejen období tanečních zábav, hodování, oslav a svateb, ale také čas, kdy je možné zavzpomínat na lidové tradice. Pojďme si některé z nich připomenout.

V tento den se začínalo s přípravami na masopustní oslavy. Ve vesnicích probíhaly zabijačky a tradičním pokrmem bylo vepřo knedlo zelo. Všichni lidé se snažili pořádně najíst, protože právě plný žaludek během tučného čtvrtku měl zaručovat dostatek síly po celý rok.

Dalším významným dnem byla masopustní neděle, pro kterou byly typické takzvané jalové hody. Těch se účastnily pouze ženy, které veškerou zábavu organizovaly a platily. Mužům byl vstup zakázán.

Masopustní pondělí bylo pro změnu zasvěceno manželským párům. Ostatní museli zůstat doma. A s tímto dnem se pojí ještě jedna známá tradice – selky při tanci vyskakovaly co nejvýše, protože jim to mělo zaručit velkou úrodu. 

Zábava vrcholila během masopustního úterý. V tento den šel vesnicí masopustní průvod, který se zastavoval v každém stavení. Večer se pak konala masopustní zábava, na které nechyběla spousta jídla a pití. Lidé hodovali, tancovali a zpívali, ale jen do půlnoci, kdy veselí ukončil ponocný. Věřilo se totiž, že pokud by zábava pokračovala dál, objeví se v davu samotný ďábel.

Ve středu bylo ještě zvykem snídat mastné rohlíky s mlékem či kávou, ale obědem už začala doba půstu. A proč právě tento název? Věřící si chodili do kostela pro takzvaný popelec, což bylo znamení kříže z posvěceného popela.

Do masopustního průvodu se muži nejčastěji převlékali za medvěda, koně nebo kohouta, tedy různá zvířata, která byla spojena s mužskou plodností. Ženy si ze stejných důvodů oblékaly kostýmy nevěst nebo cikánek s kočárkem. K dalším oblíbeným maškarám patřili šašci nebo kominíci.

Originální maškary byly u každého stavení odměněny výslužkou. Nemuselo se však jednat pouze o peníze, ale také o masopustní koblihy, koláče nebo třeba uzené maso, vejce, jablka či pálenku.

Nechte se inspirovat a navštivte maškarní bál i vy. Dnes si můžete masopustní masky koupit nebo půjčit. Existuje spousta e-shopů i kamenných prodejen, které se na karnevalové kostýmy pro děti i dospělé specializují.

Při domácí výrobě si ale jistě užijete větší zábavu. Ukážeme si tři velmi jednoduché masky na masopust, které zvládne vyrobit každý.

Masku medvěda vyrobíte velmi snadno z obyčejné lepenky a barevného papíru. Stačí z lepenky vystřihnout hlavu a nalepit na ni papírové uši a čumák. Nakonec ještě vystřihněte otvory pro oči a opatřete škrabošku gumičkou, aby dobře držela. K tomu si oblékněte hnědou teplákovou soupravu a chlupaté bačkory. Možná seženete i dupačky pro dospělé v designu medvědího kožichu.

Nevěstě stačí slavnostní bílé šaty a závoj, který můžete vyrobit třeba ze staré záclony. Možností máte spoustu, ale nezapomeňte ani na detaily, v podobě bílých střevíčků, punčoch, šperků nebo květiny. Jen tak budete vypadat, jako byste skutečně měla svůj velký den.

Velmi jednoduchý kostým má třeba i kominík. Snadno ho vytvoříte z černého kabátku nebo saka s knoflíky a černých kalhot. Pak už budete potřebovat jenom bílý klobouk a šátek a samozřejmě také kominickou štětku. Pokud si navíc z papíru, lepenky nebo plsti vystřihnete zelený čtyřlístek pro štěstí, bude váš kostým naprosto dokonalý.