Vyhledávač nábytku a dekorací

Masopust není jen o průvodu masek: Jaké zvyky se s tímto svátkem pojí?

Dana Halušková
23.01.2023

Masopust má na našem území dlouhou tradici a v moderní podobě přetrvává dodnes. Všichni si ho spojujeme hlavně s rejem masek a hodováním před postním obdobím. Kromě tradičních zabijaček probíhají v tomto období také taneční zábavy a veselky. Jak ale masopust vznikl a kdy přesně se slaví?

Co je masopust?

Výraz masopust údajně nevychází z označení pro půst, ale ze slovního spojení „opustit maso“ (z italštiny „carne“ a „levare“). Proto se do češtiny dostalo také slovo karneval. Další výklad je spojený se starořímským bohem vína Bakchusem a výrazem carrus navalis, tedy pustit se do půstu.

Dnes má masopust vlastně dva významy. Pro většinu z nás představuje celé slavnostní období od Tří králů až po začátek postní doby. Někteří lidé ale tímto slovem označují jen poslední tři dny před Popeleční středou, kdy jsou oslavy nejintenzivnější – masopustní neděli, pondělí a úterý.

Konec masopustního období se pak označuje jako ostatky, vostatky, končiny, šibřinky, fašank, voračky nebo karneval.

Co je masopust?
zdroj: MartisFuksu / Pixabay

Proč se slaví masopust?

Počátek masopustu pravděpodobně sahá do starořímského období, kdy probíhaly oslavy spojené s příchodem kalendářního jara a zároveň s plodností. Římané přitom uctívali zmiňovaného boha vinné révy Bakchuse nebo také boha Saturna. Ten byl zase spojen s rituální očistou před příchodem jara. I v současnosti se tak můžete setkat s označením římské bakchanálie nebo saturnálie.  

Na území Čech a Moravy se první zmínky o masopustu objevily ve 13. století. Rej masek a další tradice jsou zřejmě spojené s předkřesťanskými slovanskými obřady a oblíbily si je všechny vrstvy společnosti. Žádným panovníkům ani církvi se tedy nepovedlo je zakázat. Ve vesnicích, ale i některých městech, přetrvaly až do dnešní doby.

Masopust a Velikonoce 2023

Jistě vás zajímá i to, kdy je masopust v letošním roce a kdy končí masopust 2023. Je to snadné, stačí znát termín Velikonoc. Ty vždy následují po prvním jarním úplňku. Letos je tedy budeme slavit po 21. březnu a Velký pátek připadne na 7. dubna. Popeleční středa je pak 16. dnem před Velikonoční nedělí, jednoduchými výpočty tedy dojdeme k tomu, že masopustní neděle se letos slaví 19. února. Masopustních dnů je oficiálně pouze 40, neděle se mezi ně nepočítají.

  • Tučný čtvrtek 16. února 2023
  • Masopustní neděle 19. února 2023
  • Masopustní úterý 21. března 2023
  • Popeleční středa 22. března 2023
  • první jarní úplněk 6. dubna 2023
  • Velký pátek 7. dubna 2023
  • Velikonoční neděle 9. dubna 2023
  • Velikonoční pondělí 10. dubna 2023

Masopustní zvyky a tradice

Masopust je nejen období tanečních zábav, hodování, oslav a svateb, ale také čas, kdy je možné zavzpomínat na lidové tradice. Pojďme si některé z nich připomenout.

Tučný čtvrtek

V tento den se začínalo s přípravami na masopustní oslavy. Ve vesnicích probíhaly zabijačky a tradičním pokrmem bylo vepřo knedlo zelo. Všichni lidé se snažili pořádně najíst, protože právě plný žaludek během tučného čtvrtku měl zaručovat dostatek síly po celý rok.

Masopustní neděle, pondělí a úterý

Dalším významným dnem byla masopustní neděle, pro kterou byly typické takzvané jalové hody. Těch se účastnily pouze ženy, které veškerou zábavu organizovaly a platily. Mužům byl vstup zakázán.

Masopustní pondělí bylo pro změnu zasvěceno manželským párům. Ostatní museli zůstat doma. A s tímto dnem se pojí ještě jedna známá tradice – selky při tanci vyskakovaly co nejvýše, protože jim to mělo zaručit velkou úrodu. 

Zábava vrcholila během masopustního úterý. V tento den šel vesnicí masopustní průvod, který se zastavoval v každém stavení. Večer se pak konala masopustní zábava, na které nechyběla spousta jídla a pití. Lidé hodovali, tancovali a zpívali, ale jen do půlnoci, kdy veselí ukončil ponocný. Věřilo se totiž, že pokud by zábava pokračovala dál, objeví se v davu samotný ďábel.

Popeleční středa

Ve středu bylo ještě zvykem snídat mastné rohlíky s mlékem či kávou, ale obědem už začala doba půstu. A proč právě tento název? Věřící si chodili do kostela pro takzvaný popelec, což bylo znamení kříže z posvěceného popela.

Masopustní průvod a masopustní masky

Do masopustního průvodu se muži nejčastěji převlékali za medvěda, koně nebo kohouta, tedy různá zvířata, která byla spojena s mužskou plodností. Ženy si ze stejných důvodů oblékaly kostýmy nevěst nebo cikánek s kočárkem. K dalším oblíbeným maškarám patřili šašci nebo kominíci.

Originální maškary byly u každého stavení odměněny výslužkou. Nemuselo se však jednat pouze o peníze, ale také o masopustní koblihy, koláče nebo třeba uzené maso, vejce, jablka či pálenku.

Jak vyrobit masku na masopust?

Nechte se inspirovat a navštivte maškarní bál i vy. Dnes si můžete masopustní masky koupit nebo půjčit. Existuje spousta e-shopů i kamenných prodejen, které se na karnevalové kostýmy pro děti i dospělé specializují.

Při domácí výrobě si ale jistě užijete větší zábavu. Ukážeme si tři velmi jednoduché masky na masopust, které zvládne vyrobit každý.

1. Medvěd

Masku medvěda vyrobíte velmi snadno z obyčejné lepenky a barevného papíru. Stačí z lepenky vystřihnout hlavu a nalepit na ni papírové uši a čumák. Nakonec ještě vystřihněte otvory pro oči a opatřete škrabošku gumičkou, aby dobře držela. K tomu si oblékněte hnědou teplákovou soupravu a chlupaté bačkory. Možná seženete i dupačky pro dospělé v designu medvědího kožichu.

2. Nevěsta

Nevěstě stačí slavnostní bílé šaty a závoj, který můžete vyrobit třeba ze staré záclony. Možností máte spoustu, ale nezapomeňte ani na detaily, v podobě bílých střevíčků, punčoch, šperků nebo květiny. Jen tak budete vypadat, jako byste skutečně měla svůj velký den.

3. Kominík

Velmi jednoduchý kostým má třeba i kominík. Snadno ho vytvoříte z černého kabátku nebo saka s knoflíky a černých kalhot. Pak už budete potřebovat jenom bílý klobouk a šátek a samozřejmě také kominickou štětku. Pokud si navíc z papíru, lepenky nebo plsti vystřihnete zelený čtyřlístek pro štěstí, bude váš kostým naprosto dokonalý.